Tipy pro úsporu prostředků

Instalací vnitřní izolace iQ-Therm lze zajistit, že vytápěcí teplo bude téměř kompletně zůstávat ve vnitřním obytném prostoru a úniky skrze materiál stěn budou jen nepatrné. Tím lze dosáhnout značných úspor na nákladech za vytápění. Díky tomu, že systém iQ-Therm v sobě kombinuje různé stavebně-fyzikální vlastnosti, jsou eliminovány technické problémy v souvislosti s vlhkostí a teplem.

Konečná povrchová úprava musí být provedena s použitím povrchových materiálů nebo systémů otevřených vůči difuzi i kapilární vzlínavosti. Mezi takové materiály patří minerální barvy a nástřiky jako iQ-Paint, iQ-Paint ST, systém historického vápenného nátěru Color CL Historic nebo také minerální barva OH. Materiály pro potažení stěny s brzdnými účinky vzhledem k difúzi, jako jsou tapety nebo latexové barvy, mají kontraproduktivní dopad na funkčnost systému iQ-Therm. Omezují výměnu vlhkosti mezi systémem iQ-Therm a interiérem. Tím vytvářejí riziko hromadění vlhkosti uvnitř materiálu stěny nebo na jeho povrchu. V takovém případě nelze vyloučit dlouhodobé následné škody.

Nábytek v interiéru nesmí být v přímém kontaktu se stěnou, aby byla zajištěna konvekce tepla mezi materiálem stěny a nábytkem. Zpravidla plně postačí odstup 1,5 až 2 cm (tloušťka kobercové lišty).

K upevnění středně velkých předmětů, jako jsou obrazy, menší stěnová světla apod., je třeba použít šrouby do izolace, např. lze použít univerzální hmoždinky 50. Krátké hřebíky s délkou do 2,5 cm pro upevnění menších předmětů nepředstavují žádný problém. Přesné upevnění větších břemen (například horního dílu kuchyňské linky, schodišťového zábradlí apod.) bez vzniku tepelných mostů lze vytvořit například pomocí válcových montážních prvků z tvrdé PU pěny.

Základní princip systému iQ-Therm spočívá v tom, že pokud se při odpovídajícím klimatickém gradientu mezi vnitřním a vnějším prostorem nebo v rámci regulace vlhkosti nahromadí při vyšší vlhkosti vzduchu v interiéru určitý objem vlhkosti, bude zase podle potřeby odveden ven. Proto je nutné zvolit odpovídající metodu odvětrávání.

• Kuchyň/koupelna: V těchto místnostech může krátkodobě vzniknout velké množství vlhkosti, například při sprchování, koupání, vaření nebo také při vytírání dlaždicové podlahy. Tyto „vlhkostní špičky“ je třeba bezprostředně vyvětrat. Během vaření nebo po něm intenzivně vyvětrejte otevřením okna. Jestliže tyto místnosti žádná okna nemají, může tuto funkci zastat systém větrání (který je v takovém případě nutností).
• Obývací místnosti: Zde můžete větrat „podle nosu“. Je-li kvalita vzduchu špatná („je cítit“), doporučuje se intenzivní vyvětrání.
• Jestliže se v obývacím prostoru nachází příliš mnoho rostlin nebo jiné zdroje vlhkosti (akvárium, pokojová fontána apod.), doporučuje se vlhkost vzduchu pravidelně přezkoušet, například vlhkoměrem (hodnoty relativní vlhkosti by neměly překračovat 60 %).
• Ložnice: Jestliže spíte při (po)otevřeném okně, může vydechovaný vzduch ihned vycházet ven. Pokud však zůstává okno na noc zavřené, měli byste ráno vyvětrat doširoka otevřeným oknem (intenzivní větrání). V zimě k tomu stačí 5 až 10 minut, na jaře a na podzim lze větrat déle. Při použití vlhkoměru můžete zkontrolovat, zda je „relativní vlhkost“ nižší než 60 %. Je-li tato hodnota překročena, měli byste větrat déle nebo častěji (například navíc ještě večer).